Kriminalita a trestní politika v kostce

Aktualizace k 31. 3. 2026

Pro výchozí orientaci ve vývoji kriminality a trestní politiky je nezbytné mít k dispozici základní statistické údaje. Proto zde přinášíme hlavní statistická data, která mapují stav a vývoj kriminality v České republice.

Data jsou čerpána ze statistik, které zpracovává Policie ČR, orgány justice v databázi CSLAV a Vězeňská služba ČR. Jsou to údaje pouze základní, podrobnější data pak lze nalézt v dalších odborných statích na našich webových stránkách anebo prostřednictvím odkazů na stránkách příslušných institucí. 

Dle statistik státních zastupitelství a soudů počet trestně stíhaných (včetně osob ve zkráceném přípravném řízení), fyzických osob postavených před soud (obžalovaní, osoby, u nichž byl podán návrh na potrestání či návrh na schválení dohody o vině a trestu) a odsouzených fyzických osob v letech 2022 a 2023 rostl a zvyšoval se i podíl uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody. Úměrně k tomu narůstal i počet vězněných osob. Údaje statistiky Policie ČR ukazují, že v roce 2025 došlo ve srovnání s rokem 2024 k poklesu zjištěných trestných činů o zhruba osm tisíc. Došlo též k poklesu počtu osob stíhaných a počtu osob postavených před soud, zatímco počet osob odsouzených narostl; proporce ukládaných trestů se ve srovnání s rokem 2024 příliš nezměnily. Počet odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody se mírně snížil.

^{Pramen: Statistika Policie ČR}

^{Pramen: Přehledy o vyřízených stíhaných a podezřelých fyzických osobách dle státních zastupitelství; Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak), Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

^{Pozn.: ZPŘ – zkrácené přípravné řízení, NP - návrh na potrestání, NDVT – návrh na dohodu o vině a trestu}

^{Pramen: Přehledy o vyřízených stíhaných a podezřelých fyzických osobách dle státních zastupitelství; Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak), Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

^{Pozn.: Za sankce ukládané jako hlavní se zde považují nejen jednotlivé druhy trestů a trestních opatření uložených jako hlavní sankce, ale též alternativy k potrestání – tj. jednotlivé druhy upuštění od potrestání a upuštění od uložení trestního opatření. Naopak zde nejsou zařazeny případy upuštění od uložení souhrnného trestu či souhrnného trestního opatření a případy, kdy byla vyslovena vina, ale nedošlo k uložení trestu. Všude, kde se v textu pracuje s pojmem sankce ukládané jako hlavní, míní se tím osoby, kterým byla uložena příslušná sankce jako hlavní sankce, pokud dále není výslovně uvedeno jinak.}

V evropském srovnání patří ČR dlouhodobě mezi země s velmi vysokými počty vězeňské populace. V roce 2025 byla Česká republika dle databáze World Prison Brief na 12. místě v poměru počtu vězněných osob na 100 000 obyvatel (tzv. index vězeňské populace).²

_{Pramen: Statistické ročenky Vězeňské služby ČR 2020–2025}

_{Pramen: Statistické ročenky Vězeňské služby ČR 2020–2024, Český statistický úřad (https://www.czso.cz/csu/czso/domov)}

Na zacházení s pachateli a oběťmi trestných činů se významně podílí Probační a mediační služba (PMS). V roce 2024 pracovníci PMS otevřeli 22 766 nových případů spolupráce s pachateli, v roce 2025 23 285 nových případů spolupráce s pachateli.³

V roce 2024 probační úředníci a poradci pro oběti oslovili s nabídkou spolupráce 6 391 fyzických obětí trestných činů a z toho zahájili spolupráci a poskytli pomoc a poradenství v podobě konzultací, doprovodu či dalších úkonů 3 413 obětem trestných činů. V roce 2025 probační úředníci a poradci pro oběti oslovili s nabídkou spolupráce 9 669 fyzických obětí trestných činů a z toho zahájili spolupráci a poskytli pomoc a poradenství v podobě konzultací, doprovodu či dalších úkonů 3 113 obětem trestných činů.⁴

V České republice bohužel absentují data, která by poskytovala komplexní informace o obětech trestné činnosti. Podle dat z posledního výzkumu obětí z roku 2022, který kromě oficiálně registrované trestné činnosti pokrývá i kriminalitu latentní, se obětí některého ze sledovaných deliktů během předcházejících tří let stalo 42 % respondentů. Nejvyšší riziko viktimizace tradičně dopadá na majitele a uživatele rekreačních objektů. Na druhé straně ani viktimizace citlivými delikty nepředstavuje v populaci až tak ojedinělý jev. Podle dat z výzkumu představuje domácí násilí přibližně stejně frekventovaný jev jako vloupání do bytu nebo krádež auta. Zatímco v oblasti majetkové kriminality občané nahlašují většinu deliktů, u domácího a sexuálního násilí nebo stalkingu zůstává víc než 80 % incidentů policii nenahlášených.

^{*z domácností užívajících rekreační objekt
**z domácností užívajících daný dopravní prostředek}

^{Pramen: Roubalová, M., Holas, J., Martinková, M., & Paloušová, V. (2023). Obyvatelé ČR a viktimizace. Nové poznatky z výzkumu. Institut pro kriminologii a sociální prevenci. Dostupné na: https://iksp.gov.cz/obyvatele-cr-a-viktimizace-nove-poznatky-z-vyzkumu}

V roce 2026 provede Institut pro kriminologii a sociální prevenci další sběr dat pro nový výzkum obětí trestné činnosti.

_{1 Termínem "trestný čin" je v tomto textu chápán i čin jinak trestný a provinění.
2 Highest to Lowest – Prison Population Rate. https://www.prisonstudies.org/highest -to -lowest/prison_population_rate?field_ region_taxonomy_tid=14
3 Jedná se o případy, v nichž byly uloženy pachatelům sankce či opatření, jejichž výkon PMS kontroluje, a o případy, kdy PMS byla činná před rozhodnutím ve věci.
4 Pramen: Probační a mediační služba}

Odkazy:

Policie ČR: https://policie.gov.cz/statistiky-kriminalita.aspx 

Ministerstvo spravedlnosti ČR: Microsoft Power BI

Vězeňská služba ČR: https://www.vscr.cz/sekce/statisticke-rocenky-vezenske-sluzby

Český statistický úřad: https://www.czso.cz