Analýza fungování institutu zabezpečovací detence (B.8.)

Anotace výzkumu:

Institut zabezpečovací detence byl původně určený pro okruh pachatelů zvlášť závažných trestných činů (zvlášť nebezpečné pachatele), následná novelizace rozšířila jeho použitelnost i na pachatele méně závažné kriminality a zejména recidivní pachatele zneužívající návykové látky. To na jedné straně vyvolalo polemiku odborné veřejnosti o vhodnosti tohoto opatření pro tento typ pachatelů, a na druhé straně zvýšilo tlak na kapacity VS ČR (ubytovací i personální). I z toho důvodu část odborné veřejnosti volá po revizi právní úpravy tohoto ochranného opatření. To by ale nemělo přijít bez patřičného zhodnocení dosavadních zkušeností s aplikací zabezpečovací detence. Takové zhodnocení zároveň nelze provést bez zohlednění problematiky ochranného léčení, vůči němuž je zabezpečovací detence subsidiární. 

Pozornost v tomto výzkumném úkolu byla zaměřena nejen na dosavadní vývoj v oblasti ukládání a výkonu zabezpečovací detence ve smyslu deskripce počtu uložených a vykonaných opatření, ale zejména na strukturu osob, kterým je toto opatření ukládáno, jejich kriminální historii i „aktuální“ kriminální jednání, zdravotní anamnézu aj. Další zkoumanou oblastí byl samotný výkon tohoto opatření, a to od srovnání jednotlivých způsobů zahájení výkonu (po VTOS, přeměnou z ústavního ochranného léčení či nástupem z vazby/zadržení), přes zkušenosti s ukončováním výkonu zabezpečovací detence, problematiku tzv. přeměn (z detence na ochranné léčení ústavní a naopak), až po praktické problémy při samotném průběhu výkonu. Výzkum navazoval na priority a strategické cíle Koncepce vězeňství do roku 2025, ať již jde o oblast systému poskytování zdravotních služeb při výkonu zabezpečovací detence nebo o požadavek vyhodnocování aktuálního stavu vzhledem ke kapacitním potřebám, a to na základě odborné predikce (specifické cíle 4.1, 4.3). Vzhledem k nutnému přesahu do problematiky ochranného léčení dílčí výsledky přišpěly i k naplňování Strategie reformy psychiatrické péče.

Výzkumný tým:
Mgr. Eva Biedermanová
PhDr. Šárka Blatníková
Mgr. Hana Přesličková
JUDr. Petr Zeman, Ph.D.

Doba řešení:
1.3.2020 - 31.12.2023

Výzkumný úkol byl zařazen do Střednědobého plánu výzkumné činnosti IKSP na období 2020-2023.