Průběžná pracovní pozorování
srpen 2026
Výzkum pod původně schváleným názvem nebylo možné obsahově realizovat vzhledem k nepřidělení potřebných finančních prostředků, a proto byla nutná modifikace výzkumného záměru. Tématem se stala registrovaná trestná činnost, u které Policie ČR identifikovala nenávistný motiv vůči Romům. V předmětném období, tj. v letech 2022 až 2024, bylo takových případů zaznamenáno 39, přičemž do stadia soudního rozhodnutí jich dospělo 20. Doposud byla provedena komplexní analýza 14 soudních spisů, ze které vycházejí následující průběžná pracovní pozorování:
Analyzované skutky neodpovídají představě nenávistné kriminality jako předem připraveného útoku motivovaného explicitně extremistickou ideologií. Významná část skutků má naopak situační charakter. Pachatel a oběť se dostávají do konfliktu z jiné příčiny a etnicita oběti se následně stává součástí verbálního útoku, vyhrožování nebo násilného vyústění. Většinou se jedná o náhodné setkání osob. Menší část skutků se odehrála mezi osobami, které se znaly již před jejich spácháním. Alarmujícím pozorováním je v několika případech věk obětí, kdy byly přímým terčem nenávistného jednání děti nebo mladiství.
Výrazným rysem zkoumaných případů je předchozí trestní minulost pachatelů. U většiny z nich bylo možné dohledat dřívější odsouzení, přičemž v některých případech šlo o poměrně rozsáhlou trestnou činnost. Předchozí kriminalita však ale nebyla extremistického nebo nenávistného charakteru. Objevovalo se například výtržnictví, násilná trestná činnost, neplacení výživného nebo trestná činnost související s návykovými látkami. Pouze v jediném případě byli oba spolupachatelé již v minulosti odsouzeni za extremistické trestné činy.
Pracovně se tak začínají rýsovat různé typy situací, v nichž k nenávistnému jednání dochází:
- Situační konflikty s následným rasistickými útoky, kdy původní příčina konfliktu přímo nesouvisí s etnicitou oběti.
- Případy, kdy je etnicita oběti důvodem nenávistného útoku; ve sledovaných případech jde většinou o útok slovní, v jednom případě došlo k ublížení na zdraví.
- „Klasické“ extremistické jednání pachatelů, které se v dosud analyzovaném souboru týká pouze jediného případu.
- Dalším nápadným znakem je častá přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek. V některých případech přitom dochází k výrazné eskalaci jednání od slovních nenávistných útoků k hrozbě použití nože či jiného předmětu, nebo přímo k fyzickému násilí.
Prováděná analýza tedy prozatím narušuje dosavadní představy o pachatelích tzv. hate crimes proti Rómům. Nejedná se totiž o skupinu pachatelů specializovaných na extremistickou kriminalitu. Současná zjištění spíše naznačují, že jednání s nenávistným motivem může být součástí širšího problémového jednání pachatele.
Samostatnou podskupinu pak tvoří online skutky (konkrétně se zatím jednalo o čtyři případy nenávistných komentářů), které se tedy liší nejen prostředím spáchání, ale i v některých ohledech i osobou pachatele. Zde se jedná často o jedince bez kriminální kariéry či s minimem záznamů, dále například není ve spisech zmiňována přítomnost alkoholu.
Co se týče státního občanství pachatelů, byli všichni Češi, s výjimkou jediného případu, kdy se jednalo o občana Ukrajiny.
Na základě analyzovaných soudních spisů lze konstatovat, že zachycená nenávistná kriminalita vůči Romům nemusí mít podobu ideologicky motivovaného extremistického jednání. Spíše se objevuje v kontextu běžných mezilidských konfliktů, předchozí obecné kriminality pachatele a v některých případech také intoxikace alkoholem.