Odklony s restorativními prvky v přípravném řízení

Trestní a sankční politika v ČR v letech 2014–2024

Trestní politika uplatňovaná v přípravném řízení 2014–2024

Odklony s restorativními prvky v přípravném řízení

Odklony s restorativními prvky lze zařadit mezi typické instituty trestního práva procesního. V jejich rámci je poměrně široký prostor na prosazování principů restorativní justice v trestním řízení. Je s nimi zpravidla spojena nutnost aktivního přístupu stíhané osoby k řešení újmy, která vznikla trestným činem, případně další povinnosti. Na druhé straně zde nedochází k odsouzení, což může vést k lepší integraci pachatele zpět do společnosti. Zároveň je zde poskytnuta širší možnost aktivní účasti oběti při řešení věci. Z viktimologických výzkumů (blíže např. Umbreit et al., 2008, či Rozum et al., 2010) vyplývá, že tyto způsoby řešení věci (respektive s tím související restorativní postupy jako je např. mediace), často vedou k lepšímu uspokojení potřeb poškozených, než v případě realizace standardního trestního řízení, či jiných druhů odklonů, které vedou k odsouzení.

Jak vyplývá z Grafu 8, podíl fyzických osob, u nichž byly aplikovány odklony s restorativními prvky na celkovém počtu stíhaných fyzických osob (včetně ZPŘ), je po celé sledované období poměrně stabilní (mezi 6–7 %). Nejnižší byl na počátku sledovaného období (k důvodům blíže Scheinost et al.,2023). Pokles, byť ne příliš výrazný, v letech 2021–2023, může souviset s náročnějšími podmínkami pro jejich realizaci vzhledem k opatřením v období pandemie covid-19 (Nejvyšší státní zastupitelství, 2021). Dalším potenciálním důvodem mohlo být i zavedení možností využívat alternativy k potrestání při rozhodování trestním příkazem, s účinností od 1. 10. 2020. Nicméně dle údajů z databáze CSLAV¹ využití těchto alternativ k potrestání v případě rozhodnutí trestním příkazem v letech 2021–2024 je zatím spíše zanedbatelné. Dalším faktorem, který je zde třeba brát v úvahu, je výše zmíněná dekriminalizace (blíže zde), protože právě v případech méně závažné majetkové kriminality je možné tyto odklony realizovat. V úvahu je třeba vzít i tzv. konkurenci s dalšími odklony, které však končí odsouzením. Konkrétně se jedná o širší využívání dohod o vině a trestu (blíže zde a zde). Na místě je též nutno zmínit mírný nárůst podílu recidivistů na celkovém počtu stíhaných osob (blíže Graf 14 a zde) vzhledem k období před pandemií covid-19. U nich lze naopak očekávat nižší aplikaci těchto odklonů než u dosud netrestaných pachatelů. Nicméně v roce 2024 se již podíl odklonů s restorativními prvky začíná přibližovat podílům v období před pandemií covid-19.

Graf 8: Podíl fyzických osob, kde byly realizovány odklony s restorativními prvky, na počtu stíhaných (včetně ZPŘ) fyzických osob v %

_{Pramen: Přehledy o vyřízených stíhaných a podezřelých fyzických osobách dle státních zastupitelství;}
_{Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV, Přehledy ze statistických listů státních zastupitelství o fyzických osobách – Přehledy o počtu rozhodnutí, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

Vývoj absolutních počtů fyzických osob, u kterých došlo k realizaci odklonů s restorativními prvky ve sledovaném období, do jisté míry kopíruje obecné trendy v počtech fyzických osob v systému trestní justice. I když v letech 2018–2019 jejich počty výrazněji narostly, přestože počty stíhaných osob a osob ve zkráceném přípravném řízení se výrazněji neměnily (blíže Graf 1).

Z hlediska struktury jednotlivých druhů odklonů s restorativními prvky je od roku 2015 nejfrekventovanějším odklonem podmíněné zastavení trestního stíhání (Graf 9). Do té doby to bylo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, které má ve struktuře odklonů druhé nejvýznamnější zastoupení. Změna ve využívání u těchto dvou odklonů, které se od sebe jinak z hlediska zákonných podmínek téměř neliší, souvisí se změnami podílu zkráceného přípravného řízení. Aplikace ostatních druhů odklonů s restorativními prvky je okrajová, což se dlouhodobě nemění. V případě narovnání to souvisí s poměrně náročnými zákonnými podmínkami pro jeho aplikaci, a s tím spojenou časovou náročností jeho realizace. K odstoupení od trestního stíhání viz níže v této kapitole.

Graf 9: Fyzické osoby, u kterých bylo rozhodnuto odklony s restorativními prvky, v přípravném řízení v abs. číslech

V rámci vymezení účelu ZSM a zásad v něm obsažených, které by měly formovat trestně politický přístup k mládeži, je právě na prosazování principů restorativní justice kladen zvýšený důraz. To se projevuje i ve výrazně vyšším podílu odklonů s restorativní prvky v aplikační praxi, než je tomu obecně. Podíl mladistvých, jejichž věc byla vyřešena odklonem s restorativními prvky na celkovém počtu stíhaných (včetně ZPŘ) mladistvých, se v rámci sledovaného období pohyboval v rozmezí mezi 16–19 %. Určitou výjimku lze zaznamenat v roce 2018, kdy nedosáhl ani 15 %. V roce 2024 lze zaznamenat ne příliš výrazný pokles vzhledem k předchozímu roku. (blíže Graf 10). Lze předpokládat, že právě u mladistvých se na poklesu jejich podílu mohla ve zvýšené míře projevit i výše zmíněná dekriminalizace, a tedy i snížení počtu případů méně závažné majetkové kriminality, což jsou typické případy, kdy se tyto odklony často u mladistvých aplikují.

Graf 10: Podíl mladistvých, kde bylo rozhodnuto odklony s restorativními prvky z celkového počtu stíhaných mladistvých a mladistvých ve ZPŘ v %

_{Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) – mladiství – nestandardní sestavy, Ministerstvo spravedlnosti ČR,}
_{Přehledy ze statistických listů státních zastupitelství o fyzických osobách – Přehledy o počtu rozhodnutí – nestandardní sestavy – mladiství, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

V případě vývoje počtů mladistvých, u kterých byly realizovány tyto odklony v přípravném řízení, lze opět konstatovat, že do jisté míry mohou odrážet právě obecný vývoj počtů stíhaných mladistvých v systému soudnictví ve věcech mládeže (blíže Graf 3). Na pokles v roce 2021 měla zřejmě vliv pandemie covid-19 a s ní spojená opatření, která mohla jejich realizaci komplikovat. Od roku 2022 již tyto počty pozvolna narůstají. Z hlediska jednotlivých druhů odklonů s restorativními prvky je nejčastěji využíváno podmíněné zastavení trestního stíhání, s výraznějším odstupem pak podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, což lze dát do souvislosti s nižším využíváním zkráceného přípravného řízení u mladistvých. Odstoupení od trestního stíhání se u mladistvých využívá výjimečně a jeho aplikace ve sledovaném období spíše klesá. Narovnání, včetně jeho formy ve zkráceném přípravném řízení, se u mladistvých neaplikuje téměř nikdy. To souvisí i s tím, že kromě obecně náročných podmínek pro jeho realizaci, s ohledem na finanční podmínky narovnání a majetkové poměry většiny mladistvých, může jít o ještě více omezující faktor než u dospělých.

Graf 11: Mladiství, u kterých bylo rozhodnuto odklony s restorativními prvky, v přípravném řízení (včetně ZPŘ) v abs. číslech

_{Pramen: Přehledy ze statistických listů státních zastupitelství o fyzických osobách – Přehledy o počtu rozhodnutí – nestandardní sestavy – mladiství,}
_{Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

¹^{Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) – nestandardní sestavy trestní příkaz, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV.}