Trestní a sankční politika v ČR v letech 2014–2024

Sankční politika uplatňovaná soudy v letech 2014–2024

Výkon trestních sankcí: Přeměny alternativních trestů a podmíněné propuštění

Při analýze vývoje stavů vězeňské populace není významným faktorem pouze to, v jaké míře soudy ukládají nepodmíněné tresty, ale i aplikační praxe v oblasti ukládání alternativních trestů.  Počty osob ve výkonu trestu totiž významně ovlivňují také počty přeměněných alternativních trestů, i to v jakých délkách jsou ukládány, což se pak plně projeví při jejich přeměně. Jako výrazný problém české trestní politiky je zmiňována kumulace ukládání alternativních trestů, jejich délka, zejména v případě podmíněného odsouzení a poté jejich přeměna (blíže Scheinost et al., 2023 či Nejvyšší státní zastupitelství, 2019b).

V případě přeměn alternativních trestů dochází po roce 2014, kde je počet přeměn poměrně nízký, což zřejmě ještě souvisí s vlivem amnestie prezidenta republiky, k jejich výraznému nárůstu. Od roku 2017 lze zaznamenat pozvolný pokles, který trvá až do roku 2020, což zřejmě souvisí s opatřeními v době pandemie covid-19. Poté se opět počty přeměn navracejí k úrovni před pandemií. V roce 2024 lze zaznamenat mírný pokles vzhledem k předchozímu roku. Obecně lze shrnout, že počty přeměn v druhé polovině sledovaného období jsou převážně nižší než v období před pandemií covid-19. Zde je třeba poukázat na to, že v tomto období jsou nižší i počty odsouzených osob (blíže Graf 1).

Pokud jde o přeměny podmíněných odsouzení, po setrvalém a poměrně výrazném poklesu od roku 2016, od roku 2021 jejich počty mírně narůstají a následně se stabilizují. Výrazněji klesly opět v roce 2024. U peněžitých trestů dochází od roku 2018 k nárůstu jejich přeměn. Určitý, ne příliš významný, pokles je patrný v roce 2024. Nicméně po celé sledované období nedosahují počty přeměn peněžitého trestu počtů přeměn obecně prospěšných prací, které jsou od roku 2018 ukládány méně často než peněžitý trest. V případě obecně prospěšných prací je také možné sledovat od roku 2017 převažující pokles jejich přeměn. V roce 2021 však opět mírně stouply a poté se příliš nemění. V roce 2024 opět klesly (viz Graf 35).

Graf 35: Počty přeměn alternativní trestů na nepodmíněný trest odnětí svobody

_{Pramen: Přehledy o výkonech soudních rozhodnutí ve věcech trestních u okresních soudů v ČR; 
Přehledy o výkonech soudních rozhodnutí ve věcech trestních u KS v ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

Kromě obecných trendů v trestní politice, které se projevují spíše klesajícími počty odsouzených osob, lze mít za to, že k celkově nižším počtům přeměn od roku 2017 mohla přispět i změna sankční politiky, která se projevila v poklesu ukládání podmíněného odsouzení. Přičemž lze předpokládat, že riziko přeměny u peněžitého trestu je zatím ve srovnání s podmíněným odsouzením nižší. K ověření toho, zda v těchto případech soudy před rozhodnutím soudu o jeho uložení náležitým způsobem zjišťují majetkové poměry osoby, které má být uložen, případně je včas zajištěn jejich majetek, by však bylo třeba provést hlubší analýzu. Z obecných počtů přeměn peněžitého trestu však zjistit nelze, zda se nějak v negativním smyslu z hlediska zvýšení počtu vězeňské populace projevila změna TrZ provedená zákonem č. 333/2020 Sb. Zde došlo ke změně v tom, že dochází k přeměně peněžitého trestu v poměru dva dny odnětí svobody za jednu nevykonanou sazbu, přičemž tento přepočet je v evropském srovnání přísný (Drápal, 2022).

Dalším institutem, který může ovlivňovat počty vězeňské populace je podmíněné propuštění. Poměrně nízké počty podmíněných propuštění zejména v roce 2014, a možná částečně i v následujících letech, lze zdůvodnit amnestií prezidenta republiky v roce 2013. Výraznější nárůst je patrný až v roce 2017 a další je patrný v letech 2019 a 2020. V roce 2020 se zde do jisté míry projevil vliv opatření v souvislosti s pandemií covid-19, kdy byla v rámci systému trestní justice obecně snaha zamezit šíření této nemoci ve věznicích. To se dílčím způsobem projevilo i v širší aplikaci podmíněného propuštění (blíže Scheinost et al., 2021). Od roku 2021 již jejich počty opět mírně klesají. Nicméně v posledních 3 letech nijak výrazně, v zásadě se příliš nemění (viz Graf 36).

Graf 36: Počty podmíněně propuštěných osob

_{Pramen: Výkazy o agendě podmíněného propuštění, Přehledy soudních agend, Ministerstvo spravedlnosti, CSLAV}

Podmíněné propuštění lze spojit i s uložením dohledu, případně přiměřených omezení a přiměřených povinností. Tyto instituty mají sloužit k větší individualizaci a přesně zaměřené intervenci u podmíněného propuštěného z hlediska cílení na jeho kriminogenní potřeby. Zde lze ve sledovaném období zaznamenat zásadní změnu, která započala již v roce 2016, v nárůstu využívání podmíněného propuštění s dohledem. Od roku 2017 již podmíněné propuštění s dohledem výrazně převažuje a pohybuje se mezi 61–66 % (viz Graf 37). Podmíněné propuštění bez dohledu za současného uložení přiměřených povinností či přiměřených omezení je využíváno po celé sledované období ve zcela zanedbatelné míře. To samozřejmě neznamená, že přiměřené povinnosti či přiměřená omezení nemohou být soudy ukládány v kombinaci s podmíněným propuštěním s dohledem.

Graf 37: Struktura podmíněně propuštěných osob dle uložených forem intervence v %

_{Pramen: Výkazy o agendě podmíněného propuštění, Přehledy soudních agend, Ministerstvo spravedlnosti, CSLAV}