Trestní a sankční politika v ČR v letech 2014–2024

Sankční politika uplatňovaná soudy v letech 2014–2024

Odklony v řízení před soudem: Trestní příkazy, dohody o vině a trestu a institut prohlášení viny

Mezi odklony v širším smyslu se řadí též způsoby vyřízení věci, které znamenají odchýlení od standardního průběhu v řízení před soudem. Konkrétně mezi ně lze zařadit vyřízení věci trestním příkazem, schválení dohody o vině a trestu a, s ohledem na efekty s daným institutem spojené, i prohlášení viny dle § 206a TrŘ. S těmito odklony je spojeno zejména to, že neprobíhá standardní dokazování (resp. u některých pouze v omezené míře) v rámci hlavního líčení. V případě trestního příkazu se hlavní líčení nekoná vůbec. Jedná se tedy o odklony, jejichž hlavním cílem je zrychlení řízení. Na rozdíl od odklonů s restorativní prvky jsou spojeny s odsouzením. 

Trestní příkaz je v aplikační praxi dlouhodobě užíván velmi často. To se, s ohledem na určitá omezení, pokud jde o sankce, které lze trestním příkazem uložit, promítá i do celkové sankční politiky (blíže např. Hulmáková & Rozum, 2012). Trestní příkazem nelze, zatím,² ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody a u některých alternativních trestů se zároveň vyžaduje předchozí zpráva probačního úředníka. Zároveň existují zpřísněné podmínky pro ukládání alternativních trestů, a to zejména z hlediska výměry. 

Jak vyplývá z Grafu 16, po celé sledované období soudy rozhodují trestním příkazem častěji než rozsudkem. Zároveň je možné zaznamenat v roce 2021 pokles jeho aplikace, a to zejména ve srovnání s počátkem sledovaného období. Poté dochází k jeho stabilizaci pohybuje se kolem 56 až 57 %.

Na pokles podílu věcí vyřízených trestním příkazem od roku 2021 mohla mít vliv výše zmíněná dekriminalizace bagatelní majetkové kriminality, která dříve spadala do okruhu věcí, o kterých rozhoduje samosoudce a kde lze rozhodovat trestním příkazem. Význam může mít i mírný pokles podílu dosud netrestaných osob, byť jejich podíl byl obdobný i v roce 2014, kdy podíl trestních příkazů byl nejvyšší. Jako další faktor lze zmínit i širší aplikaci dohod o vině a trestu, resp. možná ještě více využívání institutu prohlášení viny dle § 206a TrŘ.  Případy, kdy došlo k aplikaci tohoto institutu jsou statisticky sledovány až od roku 2024 (blíže Graf 19). 

Graf 16: Podíl odsouzených fyzických osob trestním příkazem na celkovém počtu odsouzených v %

_{Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) – nestandardní sestavy trestní příkaz, dohody o vině a trestu, 
Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

Dalším odklonem, který výrazným způsobem zkracuje projednání celé věci v řízení před soudem, jsou dohody o vině a trestu uzavřené mezi státním zástupcem a obviněným. Tyto dohody schvaluje soud. To, zda věc skončí schválením dohody o vině a trestu se tedy odvíjí primárně od aktivity jiných subjektů než soudu. I soud však může v řízení před soudem, má-li za to, že by bylo vhodné ji sjednat, v tomto směru obžalobu předběžně projednat či v rámci hlavního líčení o tom obviněného poučit a zjistit stanovisko příslušných subjektů trestního řízení. Jak lze ovšem dovodit z Grafu 19, v této fázi řízení je již velmi často věc řešena prohlášením viny dle § 206a TrZ.

Pokud jde o schválené dohody o vině a trestu u fyzických osob, z Grafu 17 je zřejmé, že do roku 2019 k nim docházelo ve velmi omezené míře. Poté, zejména v roce 2021, jejich počty výrazně narůstají. To lze dát do souvislosti s účinností legislativních změn, týkajících se tohoto odklonu (blíže zde). Zároveň je zřejmé, že i zde dochází v následujících letech k určité stabilizaci jejich počtů. Je třeba též zmínit, že se nyní v nezanedbatelné míře aplikují i v případech závažnějších forem kriminality, což vyplývá z počtů dohod schválených krajskými soudy.

 Graf 17: Počty fyzických osob vyřízených schválením dohody o vině a trestu 

_{Pozn.: Jedná se o fyzické osoby bez věcí Tm (mladiství). Pramen: Trestní příkazy, podmíněné zastavení, narovnání, dohody o vině a trestu – OS; 
Výkazy o pohybu trestní agendy u krajských soudů, Rejstřík T – Krajské soudy, Přehledy soudních agend, Ministerstvo spravedlnosti, CSLAV.}

U mladistvých lze schválit dohodu o vině a trestu pouze v případě, že v době jeho aplikace již dovršili 18. rok věku. Dle údajů z CSLAV³ je možné poukázat na to, že do roku 2021 byly schvalovány dohody o vině a trestu u mladistvých zcela výjimečně. V letech 2021–2024 se tyto případy pohybovaly mezi 10–25 ročně. 

Jak je patrné z Grafu 18, v případě právnických osob platí, že do roku 2019 se prakticky vůbec nerealizovaly. Poté dochází k nárůstu jejich aplikace, od roku 2021 jejich počty kolísají mezi 29 až 45 případy ročně. Ve srovnání s fyzickými osobami lze poukázat zároveň na to, že jsou velmi často schvalovány krajskými soudy.

Graf 18: Počty právnických osob vyřízených schválením dohody o vině a trestu (Rejstřík T)

_{Pramen: Výkazy o pohybu trestní agendy u okresních a krajských soudů, Rejstřík T – počet právnických osob – Okresní a Krajské soudy, 
Přehledy soudních agend, Ministerstvo spravedlnosti CSLAV}

Dalším významným institutem, který je zajímavé z hlediska trestní politiky sledovat, je využívání institutu prohlášení viny dle § 206a TrŘ.  Prohlášení viny může mít dopad na výměru trestu, přičemž mínit lze především mimořádné snížení trestu odnětí svobody dle § 58 odst. 2 TrZ. Prohlášení viny dle § 206a TrŘ je statisticky vykazováno od roku 2024. Jak je patrné z Grafu 19, je prohlášení viny dle § 206a TrŘ, kdy soud prohlášení přijal,⁴ v praxi aplikováno poměrně často – výrazně častěji než schválení dohody o vině a trestu. Za pozornost pak stojí upozornit na to, že v roce 2024 soudy vyřídily věc v rámci hlavního řízení za standardního průběhu dokazování o vině a trestu (pomineme-li ty okolnosti, které strany prohlásily za nesporné, kde soud může upustit od dokazování ve smyslu § 206d TrŘ, které nelze statisticky sledovat) pouze u necelé pětiny odsouzených osob. 

Graf 19: Odsouzené fyzické osoby dle způsobu vyřízení věci v roce 2024 v %

_{Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) – nestandardní sestavy, 
trestní příkaz, dohody o vině a trestu, prohlášení viny, Ministerstvo spravedlnosti ČR, CSLAV}

_{2 Novelizací trestního řádu zákonem č. 270/2025 Sb., s účinností od 1. 1. 2026 je nově zavedena možnost ukládat i nepodmíněný trest. K tomu je třeba uvést, že v tomto směru se naše právní úprava dostane do rozporu s Doporučením Výboru ministrů Rady Evropy č. R (87)18, ze dne 17. září 1987, týkající se zjednodušení trestní spravedlnosti. 
3 Výkazy o pohybu trestní agendy u okresních a krajských soudů, Rejstřík Tm – počet osob – Okresní a krajské soudy, Přehledy soudních agend, Ministerstvo spravedlnosti CSLAV.
4 Zde je třeba upozornit na určitý problém při vyplňování této položky v rámci statistického vykazování, neboť bylo možné zaznamenat případy, kdy bylo u konkrétního odsouzeného zaznamenáno zároveň prohlášení viny dle § 206a TrŘ a vyřízení věci trestním příkazem či schválením dohody o vině a trestu. Proto v rámci naší analýzy vycházíme z počtů odsouzených, kteří učinili prohlášení viny, které soud přijal, po odečtení těchto duplicitních případů.}