Trendy kriminality a sankční politiky v České republice v roce 2023

Statistiky

Cílem údajů a komentářů, prezentovaných v této části, je pravidelně zpřístupňovat v soustředěné podobě data k vývoji kriminality za zhruba desetileté předchozí období a komentáře k těmto datům, založené na delších vývojových řadách. Tato data a komentáře tvoří pohled na určitý kontext vývoje kriminality a následně trestní politiky. Data vycházejí především z dostupných statistických údajů resortů spravedlnosti, vnitra, Vězeňské služby, Probační a mediační služby, včetně tzv. nestandardních, zpracovávaných na žádost IKSP. Publikace využívá také výroční dokumenty Nejvyššího státního zastupitelství a vlády ČR, údaje publikované Českým statistickým úřadem, a další.

Při interpretaci statistických údajů o trestní a sankční politice je třeba brát v potaz řadu faktorů, které je mohou výrazně ovlivňovat. Jedná se zejména o transformaci metodiky záznamů v policejních statistikách ohledně stíhaných osob od roku 2016 (změny ohledně započítávání trestné činnosti nebo věku)¹ a úpravy policejní takticko-statistické klasifikace od 1. 1. 2021 včetně optimalizace statistického vykazování². V neposlední řadě stav evidované trestné činnosti v létech 2020 a 2021 ovlivnila specifická opatření v rámci covidové pandemie. 

Dále se především jedná o legislativní změny, které mají přímý dopad na trestní a sankční politiku. V počátku sledovaného období se projevily významné změny v této oblasti, v souvislosti s účinností trestního zákoníku (TrZ), včetně zavedení nových alternativních trestů, ale také zpřísnění trestního postihu v případech recidivy. Další významnou změnou bylo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob v roce 2012. Významné byly změny v souvislosti s novelou TrZ č. 333/2020 Sb., účinnou od října 2020, kdy došlo ke zdvojnásobení hranic trestným činem způsobené škody. V úvahu je třeba vzít i některé další novelizace trestního zákoníku a trestního řádu (TrŘ), které se promítaly zejména v oblasti ukládání a výkonu sankcí³.

V rámci novely TrZ č. 333/2020 Sb., však byly přijaty i některé další změny právní úpravy, které mají vliv na trestní, resp. sankční politiku, např. zjednodušení podmínek pro realizaci dohod o vině a trestu, změny v oblasti přeměn alternativních trestů, zavedení možnosti alternativ k potrestání u trestního příkazu, zpřesnění podmínek pro ukládání dalšího trestu v případě dosud nevykonaných předchozích trestů. Význam z hlediska ukládání majetkových sankcí mohlo mít též přijetí zákona o použití peněžitých prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, a její novelizace⁴ či zavedení nového druhu trestu zákazu držení a chovu zvířat s účinností od 1. 6. 2020.

Poslední významnou novelizací v tomto směru, která by se měla projevit především v oblasti  sankční politiky byla poměrně rozsáhlá novelizace TrZ, TrŘ, zákona o Probační a mediační službě a dalších zákonů zákonem č. 220/2021 Sb.,⁵ která se odrazila především ve změnách v rámci výkonu rozhodnutí některých alternativních sankcí, které mají dle důvodové zprávy k tomuto zákonu především přispět k vyšší efektivitě vykonávacího řízení snížením administrativního zatížení, racionalizací postupů a změnou postavení Probační a mediační služby (PMS). Konkrétně např. zakotvila možnost zrušit dohled či uložené přiměřené povinnosti či přiměřená omezení s ohledem na aktuální situaci a chování odsouzeného při výkonu alternativních sankcí se kterými byly uloženy, posílila působnost a kompetence PMS, především v oblasti vykonávacího řízení. Zároveň došlo ke zrušení dohledu PMS nad výkonem některých přiměřených povinností či omezeními. Rozšířily se též možnosti individualizace některých dalších alternativních sankcí a odklonů s restorativními prvky, spočívající v možnosti jejich kombinace s dohledem probačního úředníka. Zavedla se též možnost kombinace podmíněného odsouzení s povinností zdržoval se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části. K určitým změnám došlo také v případě podmíněného propuštění a u odklonů s restorativními prvky a také v souvislosti s úpravou náhradního trestu odnětí svobody v případě porušení podmínek domácího vězení aj. Velká část těchto změn byla zakotvena s účinností od 1. 1. 2022. Nicméně některé z nich již s účinností od 1. 7. 2021, některé naopak až s účinností od 1. 4. 2024,  možnost ukládání terapeutických programů pro řidiče a s tím spojená problematika. 

Dalším výrazným faktorem především v oblasti trestní politiky byla amnestie prezidenta republiky v roce 2013.